Včera jsem byla hostem v livestreamu na profilu Život ve Španělsku, kde jsem vysvětlovala způsoby, kterým můžeme vyjádřit ve španělštině budoucnost.
Pro ty, kteří stream nestihly jsem se rozhodla vše shrnout alespoň do článku.
Jako první způsob, kterým můžeme vyjádřit budoucí čas je čas přítomný. Když se zamyslíte, uvědomíte si, že v češtině to jde taky. Vyjádřit budoucnost přítomným časem můžete, když chceme vyjádřit nějakou událost, která je předem naplánovaná.
Klára se vrací příští pondělí. – Clara vuelve el próximo lunes.
Opisný budoucí čas tvoříme pomocí slovesa IR, předložky A a infinitivu.
např. ¿Qué vas a hacer hoy? Hoy voy a limpiar toda la casa.
Sloveso IR je nepravidelné a časuje se takto:
Za vyčasovaným slovesem v přítomném čase, následuje předložka A + infinitiv. Podívejte se ješte jednou na příklad.
Tengo frío, voy a cerrar la ventana/ poner la chimenea/ ponerme una sudadera….
Tengo hambre, voy a prepararme un bocadillo.
Tengo sed, voy a beber agua.
Mañana tenemos examen, vamos a estudiar un poco.
Estoy aburrido, voy a ver una película/ voy a leer un libro/ voy a salir a correr…
U opisného budoucího času používáme časová příslovce jako např. ESTA TARDE, ESTA MAÑANA, ESTE VERANO, ESTE AÑO…
¿Qué vas a hacer esta tarde? Voy a ver una película
¿Qué vas a hacer este fin de semana? Voy a ir a la playa con mis amigos.
¿Qué vas a hacer este verano? Voy a hacer un viaje a Japón.
Opisný čas používáme, když chceme vyjádřit něco, co vypadá, že se určitě stane.
Dívám se na svou dceru, která se začala houpat na židli, houpe se čím dál víc a houpe se tolik, až zakřičím: ¡La niña se va a caer de la silla!
Stojíte na křižovatce a všimnete se jak se šílenou rychlostí řítí ke křižovatce auto. Řeknete si: ¡Se va a estrellar!
Tento budoucí čas se tvoří přidáním koncovky k infinitivu. Je jedno o jakou slovesnou třídu jde.
llamaré, comerás, escribirá, iremos, conoceréis, irán
Všimněte si rozdílů:
este año X el año que viene
esta semana X próxima semana
hoy x mañana
Příslovce v prvním sloupečku se používají společně s opisným budoucím čase, zatím co ta v druhém v budoucím jednoduchém.
Jsi domluvená s kamarádkou, že ji navštívíš, ale nestíháš. Řekneš ji: Iré mañana.
Máš mi dneska zavolat, ale nestiháš. Napíšeš mi: Te llamaré mañana.
Tvůj šéf se tě ptá, jestli máš hotovou tu zakázku. Řekneš mu: Lo acabaré la semana que viene.
Bratr se tě ptá, jestli ti už opravili ten počítač. Odpovíš mu: Lo arreglarán en cuanto puedan.
Tvá kolegyně se tě zeptá, jestli s ní půjdeš na oběd. Řekneš ji: Ahora no tengo hambre, iré más tarde.
Tento čas se také používá, když něco předvídáme. Můžete si představit věštkyni se skleněnou koulí nebo předpověď počasí.
El fin de semana será bastante frío. El sábado bajarán las temperaturas en todo el país y nevará en zonas altas del norte. El domingo subirán un poco las temperaturas aunque seguirá haciendo frío. Lloverá en el oeste y suroeste. En el centro soplarán fuertes vientos del norte.
Čekáte na svého manžela/manželku a říkáte si: Kde asi bude?¿Dónde estará a esa hora?
Jdete na procházku a zapomenete si telefón, nemáte ani hodinky. Vidíte jak pomalu zapadá slunce: Kolik bude asi hodin? ¿Qué hora será? ¿Serán ya las ocho?
I tento budoucí čas má své nepravidelné tvary. Není jich moc.
¿Tienes tú las entradas? No, las tendrá Blanca. Las ha comprado ella.
¿Cuántas personas crees que hay en el teatro? Habrán unas cuarenta.
¿Sabes a que hora empieza el concierto? Lo sabrá Amelia. Ella tiene el programa.
¿Sabes cuánto valen esos ordenadores? No valdrán mucho. Están de oferta.
¿Sabéis ya el resultado del examen? Nos lo dirán pronto.